Kladno aneb láska a nenávist + bonus

   Znáte ty vtipy, "mám pro tebe jednu špatnou a jednu dobrou zprávu?" Dnešní příspěvek bude v podobném duchu, takže ti, kteří se snaží vyznávat pozitivní myšlení jako Káťa nebo Vlastík Plamínek, ať druhou půlku prosím nečtou.

   Vraťme se k čtvrtku, je krásně, sluníčko svítí, letní teplota a ještě před tím, než pojedeme do školy se s Káťou jdeme projít do kladenského údolí. Stejně jako počasí, je letní i nálada - bezdomovci odpočívají na lavičkách, děti ze školky zběsile pobíhají na hřišti, kachny v jezírku si čistí peří a záškoláci pijí pivko a balí jointy na dece. Ani to mi nevadí, prostě to patří k létu, ale sXe to moc není. Prostě paráda. Všude čisto, šplouchá voda a ptáci zpívají. Žít na Kladně je krásné, miluji to!

 Tekoucí voda tvoří krásný podkres.

Jirka.

   V pesimistické části nebudu narážet na černou (čti uhelnou) a strojírenskou minulost Kladna, to je snadný cíl (a aspoň můžeme fotit nejvíc klišé fotky ve staré továrně.) A vlastně mám industriální Kladno rád, není daleko od věci mluvit o určité "industrosocializaci." Zaměříme se tedy, v protikladu k Sítenskému údolí, což můžeme považovat za přírodní chloubu Kladna, na to, co Kladno trápí ve vztahu k přírodě.

   Je pátek, pouze o den později, počasí se zkazilo a moje nálada taktéž. Bydlím na předměstí Kladna, i když nevím jestli něco takového existuje, když Kladno je vlastně předměstím Prahy, a mám "pouze" povinnost vyvenčit psa (sorry Bene) a tak ještě rozespalí jdu.
   Než vejdu do lesa, tak minu skládku, křičím na Bena: "Pust to, fuj je to," a pokračuju dál. Bezva! Osobně jsem byl u toho, když máma hlásila ilegální (ty syčáci) skládku váženému panu strážníkovi městské policie Kladno, který jí odpověděl, že skládku monitorují a vždy vznesou požadavek na její úklid, který se pravidelně děje. To se ale dělo naposledy asi tak nikdy.
   Za první zatáčkou asi káceli, takže se teď projdu tankodromem a asi si umíte představit, jak je to v dešti příjemné. Představa, že za každým traktorem jede válec, který uhladí cestu, je naivní, ale upínám se k ní.
   Nyní zjišťuji, kde se kácelo. Tohle mě sere snad nejvíc, jediná cesta, vykácí se u ní pár stromů a tím to hasne, co takhle úklid Lesy ČR?! Takže překážková dráha a jde se domů.
   Chápu, že Lesy ČR taky musí generovat zisk jako každá společnost, ale, ( ať nejsem sprostý, tak Metrixovsky) ty vogo, les není fabrika, tam chodí lidi relaxovat! Jinak uklizeno není stále, pokud se něco stane, budu vás informovat. (aktualizace sobota 20.4.)
   LČR investují určitě hodně peněz do ochrany a rekultivace (viz celá sekce na jejich oficiálním webu), ale jsme u toho, na okraje maloměsta nebo vesnice se prostě sere (omlouvám se, ale je to tak) a tohle není hospodský výkřik, ale fakt. KRNAP pěkný, Šumava pěkná, Lapák pěkný, ale Dubí, Vrapice, Modřany (ano, to jako ty v Praze), ...dosaď svůj hood...? Hnus! Není to úplně tak problém Kladna jako města, ale vysvětlete to mně - rozhněvanému maloměšťákovi.

 Brána nebeská do kladenského lesa.

 Procházkový cross volume 1 aneb traktoriádu přenesme do lesů!

Procházkový cross volume 2 aneb cesta si myslí, že jí budu hledat jako Walda.

   Fotky jsou z mobilu, proto snížená kvalita.

   Takže dokud se to nezlepší u nás před barákem (jo, máme přímo před domem les) tak LČR budou figurovat na mém blacklistu nejhorších firem, a to dost vysoko.

BLACKLIST (aktualizace 04/2013)

K některým firmám cítím neskonalý odpor a přímo se mi hnusí, nicméně s nimi nepřijdu (doufám) do styku, tudíž nejsou tak vysoko (4,7)

1. Česká pošta

Kdo byl někdy na poště, asi ví proč. Lepší systém bych asi nevymyslel, ale firma se vždy posuzuje podle nejslabšího článku a já mám pocit, že u ČP jsou jenom nejslabší články.

2. Jakákoli společnost externě kolaborující s firmou z 3. fleku a jiné telefonické nabídky

Telefonické nabídky. Nic jiného.

3. T-mobile, Vodafone, O2

Zejména oddělení telefonických nabídek.

4. Společnosti parazitující na lidech důchodového věku

Hyeny. Hnus.

5. Lesy ČR

Chodím do lesa prostě dost často. Pro hardcore vesničany černý kůň soutěže.

6. Orna corporation

Udělat z centra Kladna jednu velkou hernu/nonstop to chce skills.

7. Thor Steinar a další hadry "s názorem"

Dan Landa official merch.

8. Real Invest Franc

Osobní důvody, byly chudé Vánoce.

9. Disney

Zisk a jen zisk. Svobodu Pixaru a Hvězdným válkám!

10. Greenpeace, PETA apod.

Jejich myšlenky jsou mi vlastně sympatické, ale občas je to proti terorismu terorismem, což není, si myslím, úplně to pravé. Kdybych měl žebříček nejoblíbenějších společností, byly by vysoko taktéž.

P.S.: Máte taky nějakou firmu takhle "oblíbenou?" Napište do komentářů jakou a proč.

(Hloupé) sledování trendů

   Nejsem moc příznivcem sledování sezónních trendů, nicméně nikdo se jim nevyhneme, protože módní řetězce de facto nenabízejí nic jiného, kromě pár basic věcí, a kvůli generování zisku nemají ani jinou variantu než trendy sledovat a prodávat, prodávat a prodávat.
   Ale jsou to ty opravdové poslední módní výstřelky? Určitě ne! Ale kdo z nás má na nové kolekce Marca Jacobse, Givenchy nebo Thoma Browna? A tak jsme odkázáni zajít do Topmanu, H&M nebo kamkoli jinam a koupit třeba i to, co nechceme, protože to, co chceme a líbí se nám je zrovna pro Spring/Summer 2013 těžce out.
   A pod touto masáží se nám spousta věcí začne líbit a tak vůči módnímu nátlaku otupíme a podlehneme trendům tak jako já camo vzoru a denimovým košilím, kterých je všude plno. A tak ačkoli jsme všichni trendy a in, jsme také všichni stejní.
   Ale aspoň zůstane radost z pěkného počasí, kdy se dají nosit boat shoes, protože to jsou nejlepší boty vůbec! Tyhle mám nové, a ještě mám dvoje, kdyby mi to počasí dovolilo, nenosil bych na nohách nic jiného.

košile, kalhoty Asos / pásek Springfield / boat shoes Sperry Top-Sider / brýle M Missoni / taška Ben Sherman / doplňky ebay

P.S.: Košile je lepší ven nebo dovnitř? 

Domácí pohoda a (ne)tichá závist

   Nedávno jsem opět zaregistroval debatu o přezouvání v českých domácnostech, že je to přežitek a nevhodné zouvat návštěvy a blablabla. Ale berme to jako fakt. Nosit doma přezůvky je prostě hygieničtější a pohodlnější a jednou nemusíme být světoví. Já se zuji všude rád a ponožky si ráno zkontroluji.
   Teď z jiného soudku. Čím dál častěji shledávám pod fotkami komentáře typu: "Fotka je na nic, hlavně, že je tam iPhone," a na to rozzuřené reakce: "Zase se ozval někdo, kdo nemá na iPhone."
   Neberu teď v potaz to, že fotky u zrcadla v koupelně jsou trapné (vždy!). Ale co když třeba iPhone prostě nechci, jsem prostě pragmatik a beru mobil jako věc účelovou, to znamená, že z něj volám a píšu zprávy, případně si do něj udělám nějakou krátkou poznámku a upozornění, ale na to nepotřebuji nový "trend" každý půlrok, ne?! Když ani nemám na počítači Windows, ale Ubuntu, a to jen proto, že je zdarma a ne proto, že je v mém těle duše geeka. Prostě nejsem ten, co rád utrácí za nejnovější techniku a elektro.
   Nehledě na to, že mít iPhone a nemít kredit je paradox, asi jako mít Bentley a nemít peníze na benzín. Ani nevím jestli se to dá nazvat snobismem, odsuzovat někoho za to, že nemá iPhone, nebo jen zoufalstvím. Svět ale není černobílý, takže určitě někteří z těch, kteří Apple věci haní, jen závidí. Takže suma sumárum si můžeme zapsat další vlastnost do kolonky čecháčství. Pro hnidopichy: Nikdy jsem nikam nic o Apple věcech nenapsal, až do teď.
   Posouváme se dál, na blogu všech antimimibazarek - Módním pekle - je to opačný extrém: "Jak můžete mít kabelku Burberry, když máte oprýskané dveře (shrnutý koberec, šrám na klice velikosti zrnka rýže na jedenácti hodinách atd.)?" Ale je to jen otázka priorit a zájmů stejně jako auta, mobily, byty, dovolené a móda, takže to tak berme. Nahlas chvalme, tiše záviďme.
   Ale napadlo mě, jak vlastně bydlí české blogohvězdičky, třeba Víťa a Pája? Ne tak zvráceně jako třeba otáčení šuplíků v Prostřeno, prostě tak normálně, jaký mají vkusm jestli má Vítek akvárko...
   Takže následující sérii fotek berte jako voyerské nahlédnutí ke mně domů. Klasická IKEA a klasická knihovna (Zola, Orwell, Kafka, Čapek...)

košile Rhino Rugby / kalhoty Topman / ponožky mysocks / pantofle Roberto Cavalli gym / hodinky Timex / náramky ebay / hrnek Marks&Spencer

P.S.: Viťu ani Páju osobně neznám, ale přišlo mi příhodné jejich jména zmínit v těchto formách, když se bavíme o domácím pohodlí. Snad jsme je nijak neurazil. Blogy obou mám rád.

Nový Deez Nuts

   Není to úplná novinka, nejsem Jarda Konáš a pevně doufám, že se na jeho blog nikdy nedostanu.
   OK, alibistickou ochranu mám za sebou a teď k věci. Nejdřív jsem chtěl napsat o nové placce Deez Nuts hned jakmile vyšla, a pořádně ji zhanit. Protože Deez Nuts jsou kapela, která se nikam neposunula a pořád jede to svoje, ale nakonec jsem byl líný publikovat.
   Včera a dnes jsem si ale poslechl Bout It znovu a ačkoli fakt, že je to od prvního EP pořád to samé, se nemění, je to prostě dobrá placka. Po textařské stránce se ze života J.J. Peterse nedozvíme nic nového: "party, DTD, ale sXe jsou taky kámoši, veg a to třikrát naruby."
   A protože, jak jsem psal výše, je to pořád to samé, tak je to taky pořád zábava, Deez Nuts musíme prostě brát jako "party kapelu." Nejvíc mě rozhodně baví hitová Shot After Shot a Popular Demand, kde překvapivě dobře funguje nejdebilnější z nejdebilnějších popěvků "Nááá, na, na, náááá" a vlastně tak DN trošku zparodovali sami sebe (a nebo prostě byli moc zhulený na vymýšlení textu).
   A teď, co se dle mého názoru nepovedlo, album obsahuje 16 věcí, což je prostě moc na zhruba třiceti minutovou stopáž, a celé se tak utápí ve skitech, i když je tam vlastně jen jeden, ale dalších písniček pod minutu (a nebo kolem ní) je tam pět, jedno Go Veg mělo smysl, ale pět je moc a kdyby se vyškrtly všechny, tak si myslím, že by album působilo rozhodně uceleněji. A co se mi nelíbí vůbec jsou featy, ten v Go Fuck Yourself je ještě umocněn následujícím skitem (kde se na J.J. přijde máma nebo wtf?!) a tak si všechno můžeme nechat projít hlavou.
   Jedinou hudební změnou je poslední Band Of Brothers se Samem Carterem z Architects, kde i ten feat sedí, ale já prostě nemám rád Architects.
   Abych to shrnul, tak Deez Nuts znamenají pořád zábavu a v mém hodnocení 60% (a kdo má rád Architects může 5 přidat.) Nicméně nejlepší pro mě zůstává pořád Rep Your Hood, protože to bylo zjevení.

   P.S.: Nechápu jak DTD kapela může být veganská (nebo vegetariánská, nejsem si jistý, protože někde říkali, že jejich oblíbené jídlo je snad pizza se sýrem.) Má to smysl? Módní (regulérní) post bude snad zítra, jen ať to tu nestojí. O kosmetice psát neumím.

Kde je jaro?

   Zatím to vypadá, že jaro nebude. Nebo bude týden, pak pršet, pršet, pršet a pršet, týden tropy a zase zima. Ale jak říká Káťa: "Buď pozitivní," takže na jaro se těším a brzo přijde. A zatím trošku zanedbávám(e) blog.
   Na druhou stranu, až budu starý děda, můžu říkat vnoučatům: "Jo, tenkrát, to bylo v roce 2012 nebo 2013, to byl i na Velikonoce sníh." A pro ty nezadané je to zase příležitost, jak načít nezávaznou konverzaci. "To je zima co?!" Prostě na všem hledejme pozitiva. Zima zasraná.

boty, ponožky Asos / sako, flanelka United Colors of Benetton / kalhoty Topman / svetr Gate / vesta Lee Cooper / taška Ben Sherman (máma jí nešťastně vyprala viz článek o DIY)

Značky a "značky"

   Každá značka má dnes podznačku nebo alespoň nějakou další produktovou řadu, sérii či limitku. A ne, opravdu, když se nad tím teď zamyslím, tak si nevybavím jedinou (!) která takový label nemá. 

   Burberry má více, dejme tomu cenově a asi i plus minus kvalitativně, vyrovnaných řad, pak jsou návrháři, kteří mají jednu, nebo dvě řady levnější, těch je v řadách návrhářů, či spíše jejich týmu a kreativních ředitelů, většina- Moschino, Just/Roberto Cavalli, Versace, Paul Smith. Někteří návrháři, nebo spíše značky s jejich jménem, stále s někým kolaborují, k tomu mají vlastní značky, v nich další podznačky a ještě navrhují i pro jiné- Raf Simons, Marc Jacobs. 

   Také se stává, jako u Thoma Browna, ten má sice "jen" jednu řadu (i když novou už chystá), že se pilně navrhuje pro ostatní- Moncler, Brooks Brothers i Target, a tak se šetří, a šetří se velmi, zejména na materiálech. Pak jsou tu oblíbené přídavky Jeans nebo Denim- Hilfiger, Calvin Klein a milion dalších. 

   Další skupinou jsou ikonické značky s různými produktovými sériemi, které se ale liší minimálně- Fred Perry a Laurel Wreath. A nejvíc se poslední dobou snaží řetězce, H&M recykluje návrháře už nějaký ten pátek a Topman (což je vlastně podznačka Topshopu) nebo Asos se snaží nějaké produkty vyrábět v Anglii a tak jim dodat určitý pel exkluzivity. A samozřejmě se to prolíná všechno dohromady- Raf Simons udělal limitku pro Fred Perry, Paul Smith má svoje jeans, specialista Ralph Lauren má všechno od denimu po black label...

   A proč to píšu? Protože Calvin Klein Jeans, protože Topman Made in England... Protože značky, značky, značky...

   Takže na čem se shodneme? Značky jsou všude. Značky, značky, značky... Kdo je nemá, jako by nebyl (s nadsázkou) a přesto se jim vyhnout nedá. Ale kdo se v tom má vyznat?

boty, vesta Asos / kalhoty Topman / sako Topman Made in England / košile Gap / pásek Calvin Klein Jeans   / aktovka second hand / náramky Ebay

Prep u nás a ve světě

   Po delší pauze zaviněné leností mě přiměla k novému postu "smutná" událost - konec mé oblíbené značky Rugby Ralph Lauren, která měla v portfoliu RL výsostné postavení a jako jediná (!) nebyla zařazena na stránky ralphlauren/polo.com. Rugby byla striktní preppy značka se vším co na preppy stylu tak milujeme i nenávidíme. Konec parte.
   Co to znamená? Předpokládejme, že Ralph je obchodník a tak se dá usoudit, že Rugby bylo ve ztrátě, přece jen hlavní konkurencí mu bylo Polo a Ralph si tak hřál hada na prsou. Znamená to, že je tedy prep na ústupu? Dost možná. I Když preppy tu dlouho bylo a dlouho bude, -nadsázka- aspoň dokud budou existovat snobské školy -konec nadsázky-, tak největší boom zažilo právě teď (rozuměj zhruba tři roky zpátky), kdy se značky jako Abercrombie&Fitch dostali do širokého povědomí (ne, že by předtím byly neznámé) a kdy se klasické, a hlavně dobře přizpůsobivé, značky jako Hilfiger, Lacoste nebo Gant zaměřili více právě na prep.
   V Americe mega hit a u nás? Nic? Nebo? Možná si to neuvědomuje(te/me), ale každé barevné polo triko s krokodýlem nebo kulhajícím koněm je vlastně prep (i fejky z aukra). Nicméně pořád na prep nahlížíme (hlavně bydlenky vyhoštěné z mimibazaru na módní peklo) jako na něco snobského, nemužného, přehnaně barevného a neoriginálního, což bohužel nevyvrátil ani blog preppy.cz, kde se to hemží "preppíky" a radami jak z blogů hypercool třináctek. A když jsem u těch blogů tak se mrkněte na trashness.com a uvidíte co znamená dnešní prep.
   A samozřejmě ztráta Rugby není žádná tragédie, preppy značek existuje moře a stále se objevují nové (nedávno mě zaujala značka Jean Paul) a pak máme ebay, kde je Rugby zboží pořád ještě dostatek, a Jirka radí kupujte dokud je!, spíš jde o klasické "čecháčské" odmítání něčeho o čem nevím nic. A co nejspíš nahradí prep boom? Z obchodní filozofie Ralpha Lauren to nevypadá na nic jiného než na džíny, protože není tomu dávno kdy RL uvedl na trh Denim&Supply. A komu se to nelíbí, ať brečí na módním pekle (no. 1 v hejtování džínů) a nám "preppíkům" to může být všechno u prdele, protože, jak píšou na preppy.cz, nejsme přeci fashion victims (WTF?)

S pozdravem Módnímu Peklu se loučí

Jirka

kabát, kalhoty, pohorky Asos / svetr, kravata Rugby Ralph Lauren (RIP) / košile Tommy Hilfiger

Kladno a clubbing / peciváling

   Snad tenhle blog čte někdo z Kladna, abych nemluvil do větru a pouze neodradil případné turisty.

   Takže Kladno nedávno minulé jsou pro mě šedé paneláky, hokej (blbý hokejky na Sportovním gymplu a fenomén Jágr- respekt), Poldovka a C19. A co nám zbylo? Barevné paneláky, ještě víc zrezivělá Poldovka a pořád stejnej hokej. Dobu, kdy se hokejovému Kladnu dařilo tak nějak nepamatuju. Takže máme jediný větší rozdíl. C19 je v prdeli. Už dlouho, zavřeli jí, když mi bylo tak 16, ale pachuť tak nějak přetrvává.

   Troška zeměpisu- Kladno je ta vesnice 30 kilometrů od Prahy, takže, jasně, dá se kdykoli do matičky stověžaté vyrazit za zábavou, ale pokud jede jediný bus a jediný vlak zpátky v půl jedný, tak to je party hard jako moc nic. 

   Takže chtě nechtě, občas má člověk chuť jít někam na Kladně, ale nemá kam. Po "19" tu totiž už nic lepšího nebylo, vlastně jediný plnohodnotný club po "19" byl Deep Zone, který zavřeli nedlouho poté ze stejných důvodů- hluk a smažky. Neříkám, že tam nebyly smahla, ale taky nepamatuju nějaký incident a ani jsem o ničem neslyšel. A pak se slehla po klubech zem. 

   Dá se říct, že klubovou scénu na Kladně držel jen Krušovickej sklípek, hospoda pro 60 lidí, kde ale hráli jen pankáči a všechno co bylo punkem načichlý. Pak to začínalo vypadat živě Na Pěší, ale tak nějak to po střídání majitelů uhaslo, což se dá pochopit, protože mít pěkný caffébar a dělat tam koncerty pro "tu dnešní mládež" je na hlavu. A ještě k tomu zavřeli Sklípek kvůli rekonstrukci (btw. Auto Da Fé už nikdy nebude mít tu punkovou auru).

   A nyní, už teda nějakou chvíli, tu máme Poldofku, která otevřela s velkou pompou, s tím, že i lidi z "Prahé" k nám budou jezdit, dívat se, jak jsme světoví. Což o to, klub je parádní, prostory tak akorát a řešené fantasticky, program není špatný, i když Converge tu hrát asi nebudou a dubstep mi leze krkem (ale chápu touho o programovou rozmanitost).

   Ale je tu průser- vyhazovači. Normální vyhazovač stojí u vchodu a když se doslechne o problému, tak ho jde vyřešit. Musí to být vždycky trošku hovádko a nařachanec, protože opilí teens jsou občas fakt nesmrtelní, ale to, co je v Poldofce, to je vrchol. Dvě mozkové amnestie obcházející klub nadávají holkám do "psích chcanek", sorry, ale holkám může nadávat tímhle stylem jen ubožák (a co to vlastně je za výraz?!), při každém argumentu si začnou výhružně nasazovat kožené rukavičky a ve 12, i když je lidí dost a zábava zdaleka nedosáhla vrcholu, tleskají kolem a se slovy "vypadněte, tady končíte" vyhání lidi z klubu. Nepřipravují tím náhodou majitele o peníze? Prostě klub světové úrovně, kde vše závisí na tom, jak to šlo dneska dvěma chlápkům v posilce. A největší paradox je, že když nejsou v Poldofce, tak jsou dost pravděpodobně v bývalé C19, protože tam teď sídlí fight club.

   Pak se divte, že nikam nechodím a peciválím radši doma.

kulich Nike / vesta Lee Cooper / sako UCoB (jako zde) / svetr Reserved / košile ck calvin klein / kalhoty Topman / ponožky mysocks.co.uk / tenisky New Balance 565

   

P.S.: A jak to vypadlo v C19 v backstage jsem viděl. Ano, hnus, ale očividně to účinkujícím a návštěvníkům nevadilo. Jen kdyby někdo narážel na TOHLE. Dundee jsem opomenul cíleně, protože k hipíkům mám cartmanovský postoj a diskotéky, i když tam třeba hráli Totáči a Deráči a dokonce Jaksáči, jsou prostě diskotéky a ne klubová scéna reprezentující město. Přitom by mi stačil jeden, klidně poloviční, Cross!

Muž kontra žena

   Ohledně dnešního příspěvku by se toho dalo napsat mnoho a mnoho. Ale dnes jen ve zkratce, samozřejmě diskuzi nechávám průběh volný.
   Jde o rozdílný pohled mužů a žen na svět módy, zejména na módní fotografii, zatímco žena chápe módní fotografii jako perfektní fotku modelky, či módní ikony, v Elle či Vogue se vším co k tomu patří - prací stylistů, maskérů a retušérů, tak muž chápe módu a její zachycení na fotografii, jako něco, čeho je přímo součástí a módu jako takovou tedy dost pragmaticky, snaží se ji sledovat a nosit v běžném životě a fotky z módních časopisů bere jako pouhou přestylizovanou inspiraci a občas je přechází až s posměškem vůči nereálnosti.
   Jde vám o konkrétní případy? Muž, tedy já, nosí když je venku -10°C pohorky, vlněný svetr, šálu, kabát a beranici, která ovšem není moc fotogenická, což je eufemisticky řečeno "vypadám v ní jako kokot," a žena, Káťa, si vezme creepers, v kterých je jí zima a nedá se v nich moc dobře chodit, krátký top, protože studded věci jsou v módě a koženou bundu, protože se k tomu prostě hodí. Ale zima je komu?
 

pohorky, kalhoty, kabát Asos / svetr Rhino rugby / košile Xagon man / kravata Vivienne Westwood / rukavice Gate / šála Givenchy

Wish listy a kravatový punk

   Snad na každém blogu se před Vánoci, novou sezónou, recyklací kolekcí made in H&M a podobnými blogerskými svátky, objeví WISH LIST. Nevím proč, ale pro mě jsou to ty nejnudnější články vůbec, nedá se ani závidět, ba ani přitakávat jak má dotyčný skvělý vkus,  protože autor (blogger) ty věci prostě nemá - třeba zatím, ale nemá - a poznámka, off topic, mikina Givenchy prostě nejde nahradit mikinou Topman (sorry, jestli jsem se dotkl někoho konkrétně, ale volil jsem příklad tak, aby se tak nestalo). Teda účel má stejný, ale módní svět je tak povrchní, že Givenchy vypadá pod postem prostě líp než Topman. Nic proti Topmanu/Topshopu, mám ho rád, ale víte jak...
   A pak je tu ale, přijde zima, Káťa řekne, že se bude fotit až na jaře, Jirka nemá pořádný foťák a tak  přemýšlí čím by oddálil kolaps. A je tu...

   Nová kravata Vivienne Westwood.

   Od V.W. jsem něco chtěl od počátku věků a nepotřeboval jsem na to wish list, prostě jsem to chtěl a basta! Aby ne, když to byla první návrhářka, kterou jsem znal. Sice jen zprostředkovaně přes Děs a běs, ale i to se počítá, ne?! Jinak nemyslíte, že ceny V.W. jsou málo punk, takový módní standard? Myslím, že kravaty za 10 liber nebo naopak za 1000 liber by byly větší revolta.

   P.S.: Pozadí je narychlo nastříhaná "Blesk koláž," fotka outfitu s kravatou někdy příště, nechce se mi z tepláků, které jsou samosebou fashion a posh.

xox Jirka

Ojetý kalhoty a jiný (tak trochu) DIY vintage

   Dnešní příspěvek bude mít dvě části, z nichž ta druhá nebude mít s módou vůbec nic společného, na to bych chtěl upozornit hned. Nekamenujte mě za to.
   Proč je v nadpisu vintage, když nic ze sekáče nebo po tvým dědovi nemám? Rád bych měl, ale prostě nemám nervy na to chodit po sekáčích a odmítat devadesát devět věcí, abych narazil na jednu dobrou. No, možná bych čas měl, ale přece neřeknu na rovinu, že jsem lenoch a pecivál, ne?!
   Takže je to spíš záležitost toho, když máte něco moc rádi, v mém případě konkrétně tyhle kalhoty z Topmanu, které jsem kupoval v létě (a jejich stav není právě reklamou na kvalitu kalhot z Topmanu) na poslední chvíli před odjezdem do Paříže, když jsem ráno zjistil, že mám na svých modrých díru, a můj šatník stojí na modrých chinos, a profrčeli se mnou skoro celou Paříž, takže jsme si na sebe tak nějak zvykli. Znáte to, nadávali jsme spolu, že "ty vole, všude samý starý baráky," a "ty vole, ty bagety za stopade se už nedají žrát a to jsme tu první den."
   No, a pak, pak je vidíte na fotce a zjistíte, že i po tom, co strávíte hodinu s upravováním jasu a kontrastu vypadají sepraně. Jak z koše "vše za 10" sekáče tety Běty. V tu chvíli přísaháte, že si je "nevrmór" nevezmete, no a pak je vidíte ráno, a ne, že by vám jich bylo líto, jsou to přece kalhoty, ale říkáte si něco ve stylu: "Víš co mi můžeš, jsou to moje gatě..."
   Aby toho nebylo málo, tak taková věc potřebuje umocnit kousky, které vypadají vintage už když jsou nové, nejlépe hnědým sakem, které zavánělo vintagem už v šedesátkách, nebo od té doby, co si ho vzal na sebe poprvé James May. Pak tu máme burgundy/vínové věci, které jsou na tom dost podobně jako hnědá a k tomu správné boty nejasné barvy, v mém případě šedohnědé. A stačí tomu už jen nasadit korunu v podobě mysliveckého kapesníčku s ptáky a hurá do světa.
   P.S.: A sepranými kalhotami, myslím opravdu jen to co si uděláte sami a ne TENHLE swag.

sako United Colors of Benetton / kalhoty Topman / boty Calvin Klein Jeans / svetr Selected / HOMME / košile Gap / kapesníček Asos / taška Fred Perry / brož Fler (Olivia Paige)

   Druhou slibovanou část příspěvku dávám až na konec, protože netuším, jestli to nějak(ého/ou) móde(wo)man(a) bude zajímat.
   A nejdřív chci alibisticky poznamenat, že nemám žádné hudební vzdělání a ani hudbě moc nerozumím (a to platí pro všechny moje budoucí "recenze").
   Dvě moje oblíbené kapely z českého rybníčku po dlouhé době pustily něco nového ven. Skywalker pustil do světa celé EP Babylon (šiřte dál) a ačkoli bych mu s čistým svědomím napařil sedm z desíti, tak z něj mám rozporuplné pocity. Pořád totiž nevím, jestli tu "ameriku" a celkově to co dělají, kdo je viděl po koncertě, ví o čem mluvím, berou jako srandu a nebo, čeho se bojím, jako fakt(?) Každopádně, co nemám rád jsou homovokály. A na Babylonu je jich požehnaně, víc než "normálního" HC křiku.
   Ale není to věc, která mi vadí nejvíc. Skywalker totiž vždycky, což je silné slovo vzhledem ke krátké existenci, pracoval s určitými klišé, které pak posadil na hlavu dalším riffem - většinou nepřirozeným střídáním poppunku s mocnými breakdowny.  Někdy klišé není na škodu a vymýšlet nové, a složitější, vyhrávky neznamená lepší song, ale čeho je moc... Některé poppunkové postupy kluků ze Skywalkeru (mi připadá) už smrděly v devadesátkách- konec Lost je toho nejlepším případem. Ale stručně, Jirka říká: "Hele v pohodě, aspoň to není průser jako Golden Age."
   A pak je tu Máma, ne tvoje, ale Momma Knows Best, která vydala klip (tady) a ačkoli je parafrází toho, co jsme všichni viděli nespočetněkrát - kapely hraje, pozérskej destroy, zpomalovačka, tak hudebně se posunuli zase o pořádný kus dál. Nebojím se říct, že teď je to čistokrevný mathcore. To asi neocení každý, protože na poslech je to složitý i na dvacátý sedmý pokus, zatímco Kabáťáky znáte do konce už po prvním refrénu, ale technicky je to top a to i ve světovém měřítku. Tohle už prostě není zaprděnej českej rybníček. A to si cením, i když vlastně nevím, jestli se mi Sunday Nihilist líbí, ale bavil jsem se s kytaristou MKB na Converge a říkal, že to bude velký. A je.

xox Jirka

Představovačka

   Asi každý blog začíná, a asi by měl začínat, frází: "Ahoj, jsem blablabla a zajímám se o módu, rád(a) nakupuju, tak jsem si založil(a) módní blog." Já nebudu výjimkou. Takže jsem Jirka a zbytek znáte...

   Důležitým faktem tohoto blogu, a jeho nespornou výhodou, je určitě to, že na takovou složitost, jako je blogování, nebudu sám, ale budeme publikovat dohromady s Káťou. Někdy se budeme střídat, někdy budeme posílat příspěvky společně a někdy nebudete ani vědět, že druhý z nás existuje.

   Mým cílem je blog na kterém získáte inspiraci, ale zároveň zde budu šířit svoje moudra, postřehy, pohledy a kritiku, ačkoli Káťa mi řekla, že to stejně číst nebude, takže ty "hloupé" části plné dlouhých vět budou výhradně v mé režii, ale kdo ví...

xox Jirka

   

sako Topman / kalhoty + boty Asos / svetr + kravata Rugby Ralph Lauren / košile ck calvin klein / brož DIY (fler- Olivia Paige) / taška Ben Sherman